23.4. Let zpet

Vzhledem k tomu ze prvni post byl z letiste Dubai, tak i posledni bude take odtud. Mnichov hlasi normalni provoz, letadlo je planovano, tak jak mame na letence, tak se domu (tedy do Evropy) dostanem nekdy kolem jedne. Z Hong Kongu to letelo kolem pul jedne v noci, prakticky cely let jsme prospali, takze tech 8 hodin rychle uteklo.

Tyhle kratke cestovni posty si necham jeste na shrnuti, az se mi to trochu rozlezi.

Dovolena to byla perfektni, umoznila nam toho hodne videt a poznat, trochu nam ji zkomplikovali demonstrace v Bangkoku a sopka na Islandu, ale nakonec vse probehlo OK.

Diky vsem co cetli, aby vedeli, jak se nam dari i tem, co si jen chteli odpocinout od kazdodenni rutiny.

P.S. fotky urcite budou i nejake to video

22.4. Hong Kong 20hodin

Pred jednou rano jsme prileteli do HK, tesne jsme prosvihli otevrenou uschovnu, takze jsme museli cekat do pul seste nez otevreli. Spanek na letistnich sedackach je prima (pokud se to zvrtne, tak bysme si meli zvykat). Rano jsme vyrazili busmo k chramu a pak opet busmo a lodi k nejvyssi zdejsi budove, tam se dalo vyjet do 55 patra s peknym vyhledem na Hong Kong. Jelikoz nas zaujalo sushi z prvniho dne, tak jsme ho s mensimi obtizemi (hlavne pres slejvak) nasli a dali obed.

Po obede jsme si jeste vzali okruzni jizdu po uzine mezi Hong Kong Island a Mainland. Prijemna hodinova cesta, jen jak jsme nevyspali, tak nam pada hlava. Pak uz jsme se jen odebrali smer autobus na letiste, kde prave vyckavame na info o letu, bagly z uschovny a pod. Kdyz vse pujde ok, ozvu se poslednim nebo predposlednim postem jeste z Dubaje.

21.4. Filipiny odlet

Posleni den na Filipinach, rano jsme sesli chvili cachtat pri prilivu do more, resili se platby v resortu, kolik si nechat, kolik zbude na suvenyry a tak. Odpoledne jen vyckavani, baleni a hledeni na hodinky, kdy nastane ctvrta a odjezd do Tagbiliranu na Ferrynu. Dve hodky ferrynou, aspon jsme videli zapad slunce (na alone zapadalo na "spatne" strane), trochu jsme zevlovali na zadi, zkoukli film a uz jsme byli v Cebu. Jizda neregistrovanym taxi byla trosku napinava, ale na letiste jsme odjeli. Nyni nas ceka let a 20 hodin v Hong Kongu.

Btw. prijimame sazky jestli doletime do Mnichova, co do Mnichova, spis vubec do Evropy tak, jak bylo planovano.

20.4. Potapeni II, sluneni

Posledni cely den na Filipinach, protoze zitra odpoledne nam jede co? Protoze zitra odpoledne nam jede lod. Dnesek jsem ja stravil potapenim, s jinou gropou nez posledne. Nemci, profici, zato ale skoro trikrat drazsi. Necmene opet parada, tady je toho videt opravdu moc, zblizska, zdaleka, fakt skvele. Dva ponory na ruznych stranach ostrova, trochu odlisne podminky. Tentokrat sel mirny protiproud, takze se muselo vic kopat, ale bez problemu. No uzasne, skoda ze to konci.

Kluci se opalovali na plazi, pocitali utratu a opalovali na plazi, vic mi rict nechteli, takze asi nic jineho nedelali. Tedka dame posledni vecu, projdem okoli, vypijem si pivko a koktejl. Zitra dopoledne nejake suvenyry a cesta do Hong Kongu. Predpokladam, ze az do Dubaje pujde vse hladce a do Mnichova bud doplavem nebo to uz poleti.

19.4. Loboc river, vodopady

Dnesek byl opet ve znameni cestovani na motorce, jeli jsme na Loboc river, kde meli byt nejake vylety po rece, ale nakonec se to ukazalo jako plovouci restaurant, nicmene to nebylo uplne spatne. Clovek ji a cumi po rece, obcas nejaka atrakce ze strany vesnicanu, no past na turisti. Nicmene mistni si to celkem uzivali, tak nevim. Po tomto jsme se jeli podivat na nejmensi opici na svete tersier, je to takova ta z reklamy na Sazku "nekoho to muze prekvapit" s velkyma ocima.

Pote jsme projizdeli dalsi casti ostrova, prujezd Tagbilaranem na motorce fakt stoji za to, zazitek. Dojeli jsme k vodopadum, kterych si ceni (pac je tam vstupne), ale pokud neni obdobi destu (teprva zacina), tak to neni zas tak uchvacujici. Ale da se koupat, tak jsme toho vyuzili a zaplavali si. Cestou zpet jsme prejili jiny most nez obvykle (na Panglao vedou dva), takze jsme si projeli i jinou cas "naseho" ostrova. Na zitrek se chystam potapet, musim toho vyuzit dokud jsem tady, moc se k potapeni nedostanu, tak tam zas na chvili spadnu. Kluci asi jenom opalovacka nebo navsteva jine plaze nebo projeti ostrova, to je na nich.

18.4. Filipiny - Cockfights

Dnesek jsme pojmuli hodne odpocinkove a nijak aktivne, takze jen kratky zapis.

Vstali jsme kolem poledne, takze snidane splynula v obed, dali jsme si filipino breakfast, coz spociva ve vybornem platku kureciho, kopecku ryze, bananu a kafe/caj. Ve dve na nas cekal mistni clovek z vedlejsiho baru a zaridil nam odvoz na kohouti zapasy. Vyzkouseli jsme si cestovani po mistnim zpusobu, ja mel kliku a sedel jel jsem na motorce akorat s ridicem, kluci se tlacili s ridicem ve trech, jako mistni.

Arena na kohouti zapasy je v Panglau, par kilaku od nasi plaze. Dojeli jsme tam, zaplatili vstupne, mistni na nas nekoukali moc pratelsky, ale ani nepratelsky, takze jsme okukovali pripravy a dohadovani.
Arena. Nevim k cemu bych to popsal, ale vetsina urcite videla Zhave vystrely 2, jak Topper bojuje mezi domorodci, tak presne tak to vypadalo tady, jen nebojuje Topper, ale hafo kohoutu. Mistni sedi na bidlech okolo, sazeji, pokrikuji, delaji atmosferu. Kouhouty pripravuji na boj pripevnenim ostre ostruhy na parat a pak pusti proti sobe. Myslim, ze tady jsem pochopil uslovi "dva kohouti na jednom smetisti", pekne po sobe jdou. Zapasu je vice, my odesli po hodine, protoze je to porad to same a i kdyz jsou mistni nadseni a je zajimave aspon na chvili se podivat, tak to prestane bavit. Nechali jsme se odvezt zpet a zbytek odpoledne odpocivali na plazi. Zitra naplanovan dalsi vylet.

17.4. Filipiny - Choccolate Hills

Jak bylo vcera naplanovano, tak bylo dnes provedeno. Rano jsme si od mistnich za mirne pujcovne pujcili motorky, teda neco mezi motorkou a skutrem. 125 Honda, manualni razeni bez spojky, v dobrem stavu. Mel jsem trochu obavy, na jednostopem motorovem vozidle jsem sedel naposledy tak pred 8 lety, ale po par kilometrech uz to bylo dobre. Az na zaporne skore v brylich, rano jsem si koupil slunecni bryle od coudy na plazi, neocekaval jsem zazrak, ale ze nevydrzi 20km jizdy to je trochu moc. Ale odbocil jsem, takze na ceste po mistnich silnicich mezi ostatnimi filipinci smer Carmen. Nebylo to tak hrozne, pri kazdem predjizdeni troubit, drzet se neco mezi prostredkem a pravym okrajem. Uprostred nejezdit, proti jedouci nepovazuji motorku za prekazku v predjizdeni a na pravem okraji chodi lidi, deti, psi a povaluje se nejaky bordel, chce balancovat mezi.

Blizici se obdobi destu se nam pripomina (po trech dnech slunicka) 10 minutovymi prehankami, ktere prezivame u cerpacich stanic, v obchodech nebo v zastavkach. Asi po dvou hodinach jizdy jsme u chlouby Boholu - Cokoladovych hor. Tedka byly spise dozelena nez hnede, ale i tak jsou moc hezke. Jeden z kopcu je predelan na rozhlednu, ze ktere je videt na ostatni. Vzhledem k turisticnosti mista je tam dost preplnino, ale my byli kolem obeda, kdy to slo. Nadruhou stranu tam neni nic jineho, takze pokud bysme nejeli na motorkach (samo o sobe zajimave), tak nevim nevim.

Na zpatecni ceste jsme sjeli z hlavni (tesne pred tim se rozpadli bryle co jsem si privezl s sebou) a projeli spodni cast po mistni komunikaci, vzbuzovali jsme trochu pozdvizeni, protoze tri evropani, kazdy na sve motorce (mistni jezdi az ve ctyrech, tri je pocet vic nez bezny), v helmach (mistni helmu nepouzivaji), jak projizdi vesnicemi, kam nezavita vubec nikdo, neni ukaz uplne obvykly. Takze mavali, my jsme mavali, az jsme dojeli do Tagbilaranu, kde jsme trochu bloudili (ne moc), ale most na Panglao jsme nasli a dojeli az na Alona beach. Zitrejsi plany uzpusobime pocasi, nema byt (urcite k vasi radosti) hezky.

16.4. Filipiny - potapeni

Brzske vstavani nam nejak nejde celou cestu, dnesek zadna vyjimka, ale v pul devate jsme byli nastoupeni. Kluci si vzali intro do potapeni, ja dva ponory. Odjezd na takove kocabce byl v pohode, asi hodina cesty k ostrovu, oblacno, proste idealni. Po prijezdu kratky breefing a hned pod vodu, tedy divemaster, Roy (buddy, holandan) a ja. Ponor v mirnem proudu, takze v podstate bez nutnosti pohybu, spousta velkych ryb, chobotnice, morske zelvy, pekna viditelnost, jen ten podvodni fotak mi chybi, skoda. Pote co jsme vylezli my, tak kluci dostali skoleni na suchu a pak sli cvicit dolu a trochu se potapet. Po chvili odpocinku (hlavne pro mistnaka) jsme zas sli my na druhy ponor. Tentokrat byly spise pestre rybicky jak z akvaria podel 40 metru kolme steny (sli jsme tak v pulce). Po vynoreni jsem mel problem s inflatorem a navic byly obrovske vlny (diky Franto, byl jsem dobre pripraven :) ). Nez priplula lod, tak to byly celkem perne chvilky, ale zvladnuli jsme to. Ovsem vylezt na lod v tech vlnach byla taky zabava, trochu obouchan jsem hledel s obavou k nasemu ostrovu. Cesta zpet byla o mnoho zajimavejsi, o mnoho delsi a houpava, skoda ze nemam odhad kolik tak merili a lakovat vas nechci, ale jednou zmizela ve vlne cela prid, proste veselo. Na ostrov jsme se, ale dostali, vybaveni vratili, krasny vylet. Doufam, ze bude cas jit si zapotapet jeste jednou. Uvidime.

Po potapeni chvili klidu a pak veca, tyhle vecere na plazi se mi zacinaji libit, pohodicka. Vcera vecir se tu kousek od nas postavilo podium a dnes je takovy maly festacek, par mistnich kapel, ruzne styly, tak jenom sedime, pijem pivko a poslouchame, snad se moc nezborime, zitra je naplanovan vylet do vnitrozemi.

15.4. Filipiny - Alona beach

Dnesni den byl vcelku odpocinkovy, po ceste jsme byli uplne vyrizeni. Takze spanek do poledne, pak lehke jidlo a povalovani na plazi. Michal se nejak libi masaze, tak jednu objednal, zbytek jenom plazoval, odpoledne je bohuzel odliv a tak je voda po kolena neco pres 400 metru a plavat se moc neda. Vecir jsme podporili jiny podnik nez "nas" a dali si vyborne rybicky a pivecko. Zitra se chystame na potapeni (tedy spis ja), v pul devate mame byt v potapecskem centru.

14.4. Filipiny

Letadlo na Cebu odletalo v jednu rano, vzali jsme to trochu ve spechu, protoze autobus jel az po pul jedenacte a na letisti byl skorem az ve 3/4 na 12, ale nakonec jsme to v pohode stihli. Let s mistni spolecnosti Cebu Pacific byl v pohode (ve srovnani s Emirates ovsem zadne terno, nenabizeji zadne sluzby), cely jsme ho prospali (neco pres dve hodky letu). Na letisti v Cebu jsme jeste hodku vydrzeli a pak taxikem do pristavu na ferrynu. Ta jela v sest a byla na ni hrozna fronta, takze jsme dostali listky jen na horni palubu (vedro tu je hned od svitani), ktera je otevrena (ostatni jsou klimatizovane). Jizda trvala neco pres dve hodky, ve velkem vedru, jediny bili exoti na palube (snad se tim nedostavam na tenky led). Plavba ale probehla v pohode, mezi krasnymy, az kycovitymy ostruvky na ostruvek Panglao u Boholu. V Tagliaranu jsme rovnou koupili zpatecni jizdenku, aby jsme se vyhnuli frontam pri odjezdu. Nasledovalo dohadovani s mistnimi poskytovateli dopravy o cene jizdneho do mista naseho pobytu. Cesta minivanem byla vcelku dlouha, takze suma 300 pesos (asi 120 korun) byla akceptovatelna. Vnitrozemi je hodne kontrastni, obcas vila za nekolik milionu dolaru ale vetsinou z par plechu slozena bouda, no zajimave. Mestecko, kde bydlime jsou vetsinou "resorty" a bary pro turisty. Ovsem nelze si prestavovat neco jako ve spanelsku. Je to jine, baracky nizske, zadne davy lidi. Hodne filipincu na dovolene, par americanu.

Po snidani/obedu jsme si dali chrupku a vecir jsme se jenom ptosli, zasli na koktejl a udelali plan na dalsi dny.

13.4. Hong Kong - Victoria Peak

Jelikoz jsme vecerni prochazku prezili, tak jsme dopoledne vyrazili na Victoria Peak odkud je krasne videt na cely HK. Jezdi se tam lanovkou jak na Petrin, jen prislusne delsi. Ja jsem stihnul neco nafotit, nez se totalne zatahlo a nebylo vubec nic videt. Takze jsme sli pesky zeshora az do centra, coz je sice streka, ale hezky vyhled (kdyz se sejde pod mraky). Pak jsme jeli na Nathan road, coz je strasne dlouha silnice s obchody. Tam jsme meli tip na indickou restauraci, byla tezko k nalezeni, treti patro vezaku, hafo indu, pakistancu. Hafo kseftaru, ruznych otrapu, ale restauracka pekna a meli vyborne vindaloo. Tedka akorat zabalit, odjet na letiste a zacne snad trochu odpocinkova dovolena na Filipinach.

12.4. Hong Kong, sedici Budha.

Rano jsme si skocili na snidani do snidanoveho buface a pak vzali tramvaj do centra, kde jsme prosli Soho a pak prejeli ferrinou do Kowloonu, kde jsme se jenom otocili a jeli zpet do pristavu. Odtud na Lantau kde je socha sedicihi Budhy, jede se dvacet minut lanovkou na kterou jsou desne fronty. Budha je vetsinu casu v mracich, ale vyhled od nej je moc hezky. Po budhovi nasledovala rybarska vesnice s vybornou veceri, krevetky, rybicka, mnam :). Cely den straveny na ostrove nas vcelku vyridil, snad nejak prezijem vecerni mesto.

11.4. Hong Kong, prilet

Dalsi cestovni den. Rano baleni odjezd taxikem (radsi driv, nevedeli jsme jak na tom jsou silnice po vcerejsich bojich) a pak dve hodky letu do Hong Kongu a prijezd na hostel. Najit to ve spleti ulic a baraku bylo moc zajimave, ale nasli jsme s pomoci mistnich. Jsme tri na 6 metrech ctverecnich, bomba :). Vecer jsme vyrazili do mesta a potkali se s Michalovym kamadem Filipem, ktery tu studuje. Filip znal sushi restauraci s happy hour, kde jsme se naprosto prezrali sushi za v prepoctu 250 korun, parada. Zpet do hostelu jsme se prosli pres pul mesta (resp pres tu cast kde bydlime). Rano vyrazime na prohlidku HK (v tomto pripade Hong Kongu, nikoliv Hradce Kralove).

10.4. Bangkok, floating market

Na dnesek opet par hodin spanku a v 7 odjezd na Floating market, zhruba 2 hodiny od Bangkoku, pekne busikem. No je to opet hodne turisticka destinace, ale co na ty dva dny taky vymyslet jineho. Na miste je soustava kanalu, kde projizdeji obchodnici a turisti. Po volnem case nas nabira lod, ktera nas asi 3/4 hodky vozi na kanalu mezi baracky, pote odjezd minibusem zpet do mesta.

Vylet na pulden s pobytem na miste cca na dve hodky, ale v pohode. Po navratu z trhu jsme jsi pesky ke Grand Palace (opravdu velky) a pak privozem pres reku k Wat Arun, asi dva nejhezci chramy (teda z toho, co jsme videli). Pri chuzi do China Townu jsme uz zacali tusit nejake problemy. Radsi jsme sli smer reka a vzali lodni linku do stanice pobliz naseho guest housu.

Chteli jsme natocit Khaosan road, ale uz byla poloprazdna, chvili pote (jeste jsme tam byli) probehlo par demonstrantu plus auto a za nimi policajti. Nastal vcelku hromadny uprk a zavirani obchodu. Radsi jsme se zdekovali do postrani ulicky nedaleko hotelu, dali jidlo a pak jenom tu ulicku prosli. Preci jenom vrtulnik nad hlavou a vzdalene rany na klidu moc nepridaji. Rano odjizdime, snad bude cesta na letiste v poklidu a do Hong Kongu dorazime vcas.

Dali jsme si jeste relax na guest housu a sli jsme se podivat na Khaosan tesne po utoku, nemel jsem zrcadlovku, mohly byt zajimave fotky. Takhle si musime vystacit s autentickymi zabery z mobilu, mozna neco postnu, mozna si bude treba vydrzet az do navratu.

Kdyz se tak divam po vylidnenych ulicich, tak jsme jedni z mala, kterym se podarilo to videt. Ti, kteri se obavaji, meli jsme trochu obavy, ale nikam jsme se nehnali a drzeli se stranou. Nasledky jsme videli a to nam stacilo.

Po pulnoci jsme diskutovali nad pivem s ostatnimi turisty, novozelandany, australany, anglicany, francouzi a dalsi ruznou smesi narodu.

9.4. Bangkok - chramy, mesto

Po vcerejsi rychlonavsteve Khaosan road jezdime dnes tuktukem po meste a prohlizime chramy a obchody. Mesto je to opravdu vcelku pekelne, rozsahle a pro neznaleho hodne neprehledne. Vzali jsme si vylet za mesto na plovouci trhy, tak snad to zitra nejak zvladnem.

Nechali jsme se od tuktukare vyhodit u hotelu, pac s nama jezdil jenom po tailor shopech, klenotnictvich a pod (i pres varovani jsme se do toho nechali uvrtat). Po obede jsme odjeli na Golden Mount - zatim asi to nejhezci z Bangkoku a pak uz jenom pesky k lezicimu budhovi a Grand Palace. Tam jsme dosli uz pozde, tak jsme ani nesli dovnitr, mozna zitra, zas tak daleko to neni, nebo vezmem lod. Ted jdem projit okoli kvuli jidlu, to zas bude ruznych nahanecu :/.

Okoli Khaosan road opet zaujalo, sli jsme na thaiskou masaz, super, sice jsem byl o 60 cisel vetsi a 60 kilo tezsi a rikali mi Shreku nebo Avatare, ale nemelo to chybu. Je teda spis muceni nez co jineho, ale super, stoji to fakt za to. Zitra nas ceka vylet mimo mesto, tak uvidime.

8.4. odlet Dubaj, prilet Bangkok

Dnesni prispevek bude velmi kratky, protoze od 10 rano dubajskeho casu do 19 bangkokskeho jsme stravili v 380, nadherny stroj, jedna letuska byla ceska, tak nas po letu vzala do prvni tridy, bomba. V Bangkoku jsme autobusem jeli na Khaosan, par minut chuze od ni bydlime, ve slusnem guest houseu. Tuktukem ale za kilo a objel s nami pul ctvrte, halt cena za neznalost. Tak zatim, uz jsme unaveni.

7.4. Dubai - beach, old town.

Dalsi den v Dubai, to vstavani na cas nam nejak nejde, takze odchazime z hotelu kolem pul na metro. Je to trochu dal a nakonec berem taxi k Trade Centeru na stanici co je v provozu (momentalne kazda ctvrta, ty nejdulezitejsi), chteli jsme na motokary, ale nikdo nevedel, jestli jsou v provozu, tak jsme se radsi nechali odvezt k Burj Al Arab (plachetnici), kterou jsme chvili obdivovali. Pak jsme chteli na nejblizsi verejnou plaz, ale pakistanec (vetsina taxikaru) zrejmne neporozumel a odvezl nas na dost vzalenou, ale peknou a temer prazdnou, kde jsme se cele odpoledne cachtali.
Momentalne pisu z kavarny na brehu reky, kde jsme skoncili na kafi a shishe po 4 hodinach prochazeni po centru stare Dubaie, kde je neskutecne kramku obchodniku, nahanecu, kseftaru, vseho. Bastu jsme dali v malem obcerstveni, tak uvidime. V noci nas ceka baleni a rano odjezd na letiste. Takze dalsi zapis az v Bankoku - doufejme, nemame dobre zpravy o tamni situaci.

6.4. Dubaj - modern part

Tesne po pulnoci jsme si vzali taxi z letiste do hotelu. Cena 50 dirhamu, nastupni sazba byla drazsi nez samotna jizda, jinak by to bylo v pohode. Metro prestava jezdit pred pulnoci, taxi je jedina a relativne schudna alternativa. Check in v hotelu kolem jedne, objednany pokoj nebyl k dispozici, ale mame vetsi, dve koupelny, tri hajzliky idealni :). Rano naplanovana vstavacka na 7.... vstavame v pul osme, v osm jsme na snidani. Pak jsme se courli po okoli, koupili vody, na pokoji mazli kremem a taxikem (22drh) jeli k Burj Chalifa (drive Burj Dubaj), taxikar rikal, ze je zavrena, ale mi vedeli sve. Ten barak je velkej jak krava. V 10 otvirali Dubai Mall, kde se prodavaji listky. Fronta nebyla dlouha a podarilo se nam objednat se na pul druhou. V dobe, ktera zbyvala jsme prochazeli kolem toho baraku, kterej je velkej jak krava. Pri vstupu se odevzdava skorem vse krome fotaku a kamery. 10 m/s rychlym vytahem jsme se dostali do 124 patra (452 metru, dalsich 376 zbyva). Hned po vystoupeni z vytahu mi moje rovnovazne ustroji rika, ze je neco spatne a muj strach z vysek se mnou chce prastit o podlahu. Ale chvile zvykani a uz muzu aspon fotit. Coz se da delat hodinu (povoleny cas, ale nekontroluje se). Po vyhlidce berem taxi (32drh) do Mall of Emirates, to je tam co je ta sjezdovka... nebudu napinat, zaplatili jsme si dve hodky lyzovani, vybava a obleceni jsou v cene (180drh), krom rukavic a cepice. No zabava lyzovat uprostred pouste. Po lyzovacce (mile prekvapila) nasledoval presun metrem k Burj Chalifa (ano, tan barak, co je velky, jak krava), kde pred nim probiha Fontain show na ruznou hudbu. Po tomto "kulturnim" zazitku konecne presun do hotelu, spocitat utratu, dat slivku a cekat co dalsi den.

Den prvni (a rovnou i cast druheho)

Je to tu, stojim ve fronte na razitko na letisti v Dubai. Doufam, ze to nebude trvat dlouho, jeli jsme preci jenom 4 hodiny do Mnichova a pak stravili 6hodin v letadle, Emirates mimochodem maji klasicky pribor a dava vybrat jidlo z menu. jeste nas ceka cesta do hotelu, snad bude vyjednavani s taxikari lepsi jak s uredniky. Pro milovniky techniky leteli jsme s 777-300, slusna masina. Jelikoz neni co vic psat, stay tuned.